Starý pes viděl mladého psa, jak se honí za vlastním ocasem, a zeptal se: "Proč běháš za vlastním ocasem?"
Mladý pes odpověděl: "Slyšel jsem, že nejlepší pro psa je štěstí a že to štěstí je můj ocas. Proto se za ním ženu, a až ho chytím, budu mít štěstí."
Na to starý pes řekl: "Také jsem došel k závěru, že štěstí mám ve svém ocase. Jenže zároveň jsem zjistil, že když se za ním honím, pořád přede mnou utíká, ale sotva ho nechám a jdu si po svých, následuje mě všude, kam se vrtnu."
-----
Na tomto krátkém příběhu můžeme ilustrovat jednu skutečnost, kterou prožívají lidé na našich kurzech. Když hodně chceme, a snažíme udělat vše pro konkrétní cíl - je výsledek nejistý. A toto zápolení často připomíná honění se za ocasem.
Když si zpracujeme důvody, proč cíle nedosahujeme a vše, co nám v našem nastavení brání ho dosáhnout, uvolní se prostor pro uskutečnění našeho přání. Uvědomíme si, že výsledek, stejně jako štěstí je stále přítomno a následuje nás, když uvolníme cestu. Dáme prostor, aby se uskutečnil v realitě.
Neznamená to, že nemáme dělat kroky k dosažení cíle, právě naopak. Ale když kroky spojíme s osobním nastavením, které odpovídá cíli, dojdeme k výsledkům. Pokud v sobě toto nastavení nemáme, honíme se za něčím, plýtváme enrgií a výsledky stejně nevidíme.
Kráčejte ke svým cílům tak, aby vše, co děláte bylo v souladu s vaším cílem - i vaše osobní nastavení. Pak kráčíte a štěstí je vaší součastí - jde stále s vámi.
Komentáře
Okomentovat